TY
-
V dlaních máš mý vyznání
dotek horkej jako tál.
Srdcem tluče doznání
bez tebe byl jsem strašně sám.
Jak bárka v letní bouři
hledám přístav, klidnej proud.
Jak z vykřesanejch jisker vzplane troud.
-
Víš, já se bojím
někdy mě svírá divnej strach.
Jako suchej strom jako chvojí
všechno se změní v dým a prach.
Když svíce dohořívá
a ze stolů se odnáší.
Když tak sposta času zbývá přicházíš.
-
Vlasy rozevlátý, ústa rozesmátý,
když vzlétnem nocí... tak to jsi ty.
Jak světýlko v tmách
každou noc mě v sobě skrýváš.
Ty seš můj pláč, ty seš můj smích.
seš letní horko, čerstvě padlej sníh
Ty jsi všechno co mám
tisíckrát zašeptám... když k ránu svítá.
-
Stýská se mi pokaždý
když čas je proti nám.
Jako vztek to těžký závaží
vlečou mě jinam než chci sám.
Stokrát jsem se ztratil
stokrát se vracel za tebou.
Jak žíznivej co spěchá za duhou.
-
Lásko, snad ti tak můžu říct
po tom všem co je teď v nás.
Kdo ví na čem záleží
s tebou všechno jde mi snáz.
Jak maják na pobřeží
světlo který vede tmou.
Jak rozepsanej román o nás dvou.
|
Úvod
