PRAŠIVEJ DEN
-
Svítání,
kolik nocí už si nespal.
Rty ti vysušil prach,
únavou oči pohaslý.
Prokletí,
kolikrát tohle slovo šeptals.
Duši ti svírá strach,
myšlenky hrůzou posedlý.
-
Patrolu v zádech máš.
Jak honící psi za tebou se ženou.
A sil ti ubývá
ani kůň nechce jít už dál.
Sám sebe teď se ptáš,
kdy tuhle hru ukončí život s tebou.
Smyčka se zdrhává,
už ani nevíš kam se dát.
-
Stmívání,
slunko za obzor se sklání.
Další prašivej den,
zase o krok k smrti blíž.
Stejskání,
v dlaních tě vlastní život pálí.
Na střepy rozbitej sen,
tohle už všechno dávno víš.
|
Úvod
